„Voják, který jde do boje bez svého meče, je nesprávně vybaven.“ Tato slova pronesl příslušník britské armády Jack Churchill.

Jack proslul díky své bojechtivosti a stylem boje, kdy střílel po nepříteli lukem a do bojů se vrhal s mečem v ruce. Často byl přezdíván kolegy buď jako šílený Jack nebo bojechtivý Jack. Do bojů druhé světové války zasáhl ve Francii roku 1940, kdy zneškodnil německou hlídku za pomocí luku a meče. Po evakuaci britských sil zpět do Anglie se přidává k nově vytvořeným speciálním jednotkám Commandos. V roce 1941 se úspěšně účastní bojů s jednotkou Commandos v Norsku. Další bojové vystoupení čekalo Jacka během vylodění na Sicílii. Během vylodění u Salerna měla jeho jednotka za úkol zlikvidovat nepřátelské dělostřelecké postavení, přičemž byli v početní nevýhodě. Jack ještě s dalším příslušníkem Commandos přepadávali nepřítele s mečem v ruce a nutil je vzdát se. Celkem zajal 42 nepřátelských vojáků. V roce 1944 byl poslán do Jugoslávie na pomoc jugoslávským partyzánům. Během bojů o ostrov Brač byl však zajat a odvezen do Německa. V Německu byl vězněn ve speciálním táboře pro válečné zajatce v Sachsenhausenu, ze kterého se mu podařilo za pomocí britského příslušníka RAF utéct. Spolu byli chyceni až za několik dní v německém přístavu Rostock. Znovu byl uvězněn v Rakousku, kde se na samém konci války přidal k postupujícím Američanům. Po konci války se měl bojechtivý Jack přesunout z Evropy do Indočíny, kde měl pokračovat ve váleční proti Japoncům. Během jeho cesty do Asie však válka skončila, což Jacka značně nazlobilo. Po válce i nadále sloužil v armádě, nejprve v britské Palestině, poté jako instruktor speciálních jednotek.