Erich Hartmann – nejúspěšnější pilot druhé světové války

Svou hvězdnou leteckou kariéru započal už před válkou, když se účastnil kluzákového leteckého programu a získal tak pilotní licenci. Začátek války strávil mladý Hartman v důstojnické letecké škole. Do kokpitu stíhačky usedá až na jaře 1941 a v září 1942 odlétá na svou první bojovou misi na východní frontě. Již v listopadu toho roku sestřelil své první nepřátelské letadlo. Do konce roku 1943 čítalo jeho bojové konto úctyhodných 159 sestřelů. Díky jeho bojovým úspěchům působí přítomnost jeho specificky nabarveného letounu postrach a nepřátelští letci často raději ulétnou z boje. V důsledku toho je Hartman často posílán na bojové lety s nováčky, jelikož u něho jsou v relativním bezpečí. Nicméně ani Hartmanovi se nevyhnou problémy, po jednom souboji je jeho stroj těžce poškozen a je nucen nouzově přistát na nepřátelském území, kde je ihned zajat. Podařilo se mu ale uprchnout a úspěšně přejít frontu. V srpnu 1944 sestřelil svůj jubilejní 300. nepřátelsky letoun. Po tomto sestřelu ovšem přichází zákaz účastnit se dalších bojových letů, jelikož se velení Luftwaffe obávalo, že jeho případná smrt by měla hodně špatný vliv na morálku mužstva. Hartmann si však prosadil svou a opět usedá do kokpitu. Do konce války sestřelil ještě dalších 52 strojů. Svůj poslední sestřel si připsal 8.5.1945 nad Brnem. Poté se se svou jednotkou vzdává Američanům. Po válce ho však Američani vydávají Sovětům, kteří ho odsuzují na nucené práce na Sibiři. Zpět domů se vrátil až v roce 1955 a znovu usedá do kokpitu, tentokrát pod vlajkou západního Německa. Do výslužby odchází až v roce 1970.