Útěk Vítězslava Lederera s dozorcem z Osvětimi

Vítězslav Lederer byl transportován z terezínského gheta do Osvětimi v prosinci 1943. Během svého věznění v Osvětimi se setkává se strážným Viktorem Pestekem, který se zamiloval do jedné vězněné Židovky, a chce spolu s ní z tábora utéct. Ovšem útěk přímo s ní by byl příliš riskantní, a tak oslovuje s nabídkou útěku Lederera. Pestek také údajně vyjádřil nesouhlas se zločiny, které páchali Němci v Osvětimi a rovněž se prý k vězňům choval lidštěji než ostatní strážní. Rovněž lze ale předpokládat, že si uvědomil neodvratnou porážku Německa ve válce a očekával, že tento čin mu pomůže v případném poválečném soudním procesu. Pestek slíbil své milované, že se pro ni po případném úspěšném útěku vrátí.
Samotný útěk proběhl pátého dubna roku 1944 v noci.
Pestek připravil celý plán akce a sehnal všechno potřebné pro útěk včetně dokladů a německé uniformy. Rovněž obstaral heslo, které bylo za potřebí pro bezproblémový odchod z tábora. K samotnému útěku došlo až v okamžiku, kdy se strážní opili a oba tak mohli bezproblémově opustit tábor. Po útěku z tábora se vydali na nádraží a nasedli na vlak směr Praha. Následujícího dne byla Němci při každodenním počítání vězňů zjištěna nepřítomnost nejdříve Lederera a později i strážného Pesteka.
Mezitim Lederer kontaktuje v Praze český odboj, který jim poskytuje zázemí na Plzeňsku. Zde se ale jejich cesty rozcházejí, jelikož Pestek chce zachránit svou milovanou z Osvětimi, byť ví, že jeho plán má pramalou šanci na úspěch. I přesto se vydává zpět do Osvětimi, kde je zatčen a popraven. Lederer se taky na Plzeňsku dlouho neohřál, vydává se do Terezína, kde se mu podaří proniknout do židovského ghetta, aby varoval židy. Bohužel mu však nikdo nevěří a pokládají ho za blázna. Lederer se pak snažil dostat do neutrálního Švýcarska, aby podal zprávu o holocaustu mezinárodnímu Červenému kříži. Plán mu však nevyšel, a tak se vrací zpět do Protektorátu, kde se dožije konce války.