Lesní bratři z Pobaltí

Lesní bratři byly protisovětské partizánské skupiny operující v hustých lesích zejména v pobaltských republikách. První podobné skupiny začaly vznikat už během ruské občanské války. Při okupaci pobaltských republik Sovětským svazem v období 1940-41 podnikaly útočné výpady proti sovětské armádě. Jejich protisovětská činnost pokračovala i po napadení SSSR Německem. Jejich aktivita opět nabrala na obrátkách, když se do Pobaltí v roce 1944 probojovali zpět Sověti. Jejich hlavní výhodou byly husté lesy a znalosti místního terénu. Po konci války pokračovala jejich partyzánská činnost až do roku 1953, kdy umřel Stalin. V nejtěžších dobách stalinismu měly skupiny až 150 tisíc členů. Po smrti Stalina však odpor zeslábl a některým členům lesních bratrů byla nabídnuta za složení zbraní amnestie. Poslední ukrývající se lesní bratři opustili své ukryty až po roce 1995, kdy ruská vojska opustila pobaltské republiky.