Raoul Wallenberg – zachránce desetitisíce lidských životů

V roce 1944 vstupují němečtí vojáci do Maďarska, aby zabránili maďarským představitelům uzavřít příměří se spojenci. Spolu s vojskem přijíždí do Maďarska i německé úřady, které mají na starosti deportaci Židů do koncentračních táborů. Švédská vláda ve snaze pomoci maďarským Židům uniknout jejich osudu vysílá do Budapešti švédského obchodníka s diplomatickým pasem Raoula Wallenbergra. Ten má na starosti zorganizovat pomoc pro co nejvíce Židů. Ihned po příjezdu vydává sám ze své vlastní iniciativy švédské ochranné pasy, které majiteli zaručují bezpečnost. Dokonce těsně před transportem Židů do koncentračního tábora vylézá na vagón a rozdává Židům pasy před zraky německých vojáků. Po celé Budapešti skupuje budovy a dělá z nich švédské konzuláty, kde ubytovává Židy. Nacisté pak podle mezinárodních pravidel nesmějí do budovy cizího konzulátu vkročit. Kromě pasů a ubytování Wallenberg obstarává jídlo, léky a ošacení, které následně rozdává Židům. V lednu 1945 kontaktuje německé vrchní velitelství v Maďarsku, jelikož se dozvěděl o plánu likvidace židovského ghetta v Budapešti, a hrozil, že v případě uskutečnění plánu budou aktéři souzeni za válečné zločiny. I tato jeho iniciativa slavila úspěch, jelikož k vyhlazení ghetta nedošlo. Po osvobození Budapešti sovětskou armádou se snaží navázat kontakt se Sověty, aby mohl zajistit další ochranu a zásobování pro ghetto. Následně je ale sovětskými vojáky kvůli obavy ze špionáže pro USA zatčen a s největší pravděpodobností odvezen do SSSR. Další jeho osud je nejasný a je předmětem spekulací. Podle jedné z teorie měl být vyměněn za chycené sovětské špiony ve Švédsku. Nicméně datum jeho úmrtí a místo posledního odpočinku není známo.