Witold Pilecki – dobrovolník v Osvětimi

Po polské kapitulaci v roce 1939 se úspěšně vyhnul německému zajetí a dostává se do Varšavy, kde spoluzakládá jednu z prvních odbojových organizací v okupovaném Polsku. V roce 1940 se nabídne pro velmi riskantní úkol. Vedení polského odboje potřebovalo informace o táboře v Osvětimi, dokonce ani pořádně nevědělo, k čemu tábor vlastně slouží a co se v něm odehrává. V srpnu 1940 se nechává Witold Pilecki s falešnou legitimací během hromadného zatýkání v ulicích Varšavy zatknout a je transportován do Osvětimi. V táboře zakládá odbojovou skupinu, která začala plnit zpravodajské úkoly pro polský odboj a spojence. Odboj tak dostávají přehled o tom, co se vlastně děje v Osvětimi. Později se vězňům podařilo tajně sestrojit vysílačku.
Witold Pilecki očekával vojenskou pomoc zvenčí, ale marně. V táboře bylo mezitím odhaleno a popraveno mnoho členů táborového odboje a byla otázka času, kdy bude i on odhalen a popraven. V roce 1943 byl přiřazen na práci mimo tábor, po přemožení strážných se mu podaří utéct. Opět se vydává do Varšavy, kde navazuje kontakt s polským odbojem a usilovně žádá spojenecké velení o vojenskou akci, která by osvobodila vězně v Osvětimi. Spojenci se domnívali, že jeho svědectví o událostech v Osvětimi je přehnané, a tak žádost zamítli. Polský odboj rovněž nepodnikl útok na tábor, jelikož bez spojenecké letecké podpory by neměl šanci na úspěch. Witold Pilecki i tak nadále působí v odboji a v roce 1944 se účastní varšavského povstání. Povstání přežije a po kapitulaci povstalců je zajat. Zbytek války stráví v německých táborech pro válečné zajatce. V roce 1948 byl v komunistickém Polsku odsouzen v politickém procesu k smrti.